Jak pracuje EU parlament.

182tv免费播放线路一线路二182tv免费播放线路一线路二

P?e?těte si pe?livě p?ilo?en? odkaz a za?něme hledat jin? globus.
??l.23.:
?ádá Komisi a ?lenské státy, aby s ohledem na stávající právní p?edpisy a postupy zajistily bezpe?né a legální cesty pro p?istěhovalce, uprchlíky a ?adatele o azyl, kte?í chtějí vstoupit do EU;“

182tv免费播放线路一线路二To si p?e?těte CEL? a p?em??lejte o tom !!
P?ijde mi to v??i cikán?m, asiat?m, Ukrajinc?m, eskymák?m … malounko diskrimina?ní.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-8-2019-0212_CS.html?fbclid=IwAR3BoaRmCgXxvxr4JviP2qYv04K_zO-lRuPEwq09nJGWNVAgBPXlqj13DJM

Sr?ně a sr?ně

Traktátek o sr?ních a jin?ch potvorách

U? několikrát se v diskuzi objevily zajímavé názory o p?sobení japonské sr?ně mandarínské. Je to dosti velká potvora, cca o p?l a? centimetr vět?í ne? ta na?e obecná. Japonské v?ely ?ikmoo?ky ji dovedou zlikvidovat teplem. Prostě se kolem jedince nakupí a sv?m zp?sobem ho tělesn?m teplem uva?í. Tato sr?eň toti? vy??í teplotu (sta?í jen o dva stupně nad v?elí normál) nesnese. A také nemá ráda mráz. Japonské v?ely nane?těstí mají nízké v?nosy, tak?e si do země vycházejícího slunce dovezli na?i v?elu kraňskou. Bohu?el na?e evropské v?ely techniku ?ikmoo?ek(pro snadněj?í rozli?ení) neovládají, tak?e bě?ně padne v plen několika sr?ň?m cel? úl.

Zcela jinak jsou na tom v?ely pseudoamerické. Tam samoz?ejmě také kraluje dovezená evropská kraňka nebo vla?ka, ale p?evládají hlavně na jihu afrikanizované v?ely. U? se trochu uklidnily, ale stále si zachovávají pat?i?nou ostrost. Navíc mají vy??í v?nosy ne? evropské, netrpí nemocemi, neznají v?elí mor a varroa je jim k smíchu. Toté? se t?ká i sr?ň?. Sice jsem nesly?el, ?e by se do Ameriky dostala mandarinka, ale asi by ji p?i napadení afrikanizoavn?ch v?el nic dobrého ne?ekalo. Pr? mají del?í a pevněj?í ?ihadla a také vět?í kusadla. Zase si ho?i z US libují, ?e jim je nikdo nekrade. Kdy? se to s nimi umí, jsou to pr? milí tvore?kové. Ale v kra?asech k nim chodit jako ke v?elám u nás nedoporu?ují ani největ?í drsňáci. Mandarinky a afri?anky ob?vají planetu do ur?ité rovnobě?ky. Nemají rády mrazy. Tak?e Kanada tyto problémy ?e?it nebude. Kupodivu pr? ne?e?í ani Varrou destruktor. P?vodně v jednom distriktu zakázali lé?ení proti tomuto parazitu. Odneslo to mnoho úl?, trvalo to několik let, ale v?ely si na?ly cestu. Dnes Varrou témě? nevnímají. ?íkají v odborn?ch ?asopisech!

Zajímav? je zp?sob ?í?ení mandarinky v Evropě. O tom, ?e by k nám p?ijela v kontejneru, silně pochybuji. Za t?i neděle by v klidu chcípla. Podle mne ji nějak? dobrák p?ivezl, aby obohatil francouzskou faunu. Ve Francii se pokojně ?í?ila, proto?e tento p?ek?í?en? národ krom kec? neudělal proti nim v?bec nic. Te? se dostaly do Německa, kde je hubí na potkání. V?ela?i dokonce vyplácí za objevení hnízda mandarinek nějak? obolus. Tvrdí, ?e se jim to da?í.

Na?e sr?eň je velice neagresívní tvore?ek, pokud ji hodně nena?tvete. Její jed je mnohem slab?í ne? jed v?ely nebo ?meláka (ten je nejsilněj?í), ale je ho více. Vosa je stejně jedovatá jako sr?eň, jede v?ak jako ?icí stroj, tak?e vbodne několika ?ihadly i více jedu. Sr?eň samoz?ejmě v?ely loví, ale po jedné. Zabije ji a odnese do hnízda. V hnízdě jich je dost, a kdy? vyrazí na lov, koukám se na ně velice nevra?ivě, a? je mám vcelku rád a na pohled na ně se mi líbí. Tak?e ochrana neochrana, v blízkosti m?ch úl? mají holky sm?lu.

Pr? se ve Francii (kde jinde, ?e!?)objevili mí?enci mezi evropskou sr?ní a mandarinkou, kte?í nejsou tak agresívní. Nevím. Mnohem hor?í je mal? úlov? brouk z Afriky, kter? k nám leze z Itálie. ?ere vosk, larvy i med a snadno se ?í?í. To, co nechá, hnusně smrdí a nedá se pou?ít.

I my máme naději. Kdysi u nás ?ila v?ela tmavá, dosti agresívní. U? ji někte?í jedinci k hr?ze svazu v?ela?? za?ali chovat. Pr? se chová jako ta africká a úlového brouka v Itálii doká?e likvidovat. (Nevím, nevím, jak ?íkával ná? b?val? prezident). V italsk?ch horách. Vla?ka z ní?in a tepla to neumí. Co si z toho vybrat, neporadím. Bohu?el, v?ela?i toho hodně nakecají. Kdy? se po Americe ?í?il strach z k?í?en?ch afri?anek, mailoval jsem si s jedním v?ela?em s ?esk?mi ko?eny ze Zimbabve. Ten měl padesát ?i více úl? prav?ch africk?ch. Chodil k nim stejně obrněn?, jako já ke sv?m. Kdy? ho oo?kovaly, nateklo mu to na t?i dny, jako mně u nás (nap?íklad minul? ?tvrtek jsem do soboty neviděl na pravé oko a měl podstatně vět?í lev? biceps). U v?el měl i malou kancelá? a pochvaloval si, ?e ho tam nikdo nebuzeruje. Ani ?erno?i, ani sloni.

Franti?ek I.

Coronavirus – něco málo ke statistice…

Motto1 – Statistika je p?esné po?ítání s nep?esn?mi ?ísly.

Motto2 – Sire, zprávy z boji?tě jsou rozporuplné! Jedni ?íkají, ?e jsme bylipora?eni na hlavu, druzí ?íkají, ?e jsme dostali na prdel!

Mno, vá?ení, asi tak. Jakoexperimentální fyzik mám rád jednoduch?, názorn? experiment. No av sou?asné panice jsem chtěl mít trochu sv?j vlastní náhled do problému.Virus se ?í?í. Ano, to je pravda. Ale jak? Jako fyzik rád pracuji s grafy,u? sta?í ?íňané tvrdili, ?e jeden obrázek vydá za tisíc slov. No a tak jsemudělal několik r?zn?ch obrázk? a umístil je sem:

http://svoboda-u3v.storage.anafra.cloud/epidemie

Jak u? praví motto 1 – d?le?it? je zdrojdat. Z několika dostupn?ch zdroj? se mi nejvíce pozdával:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/home

a v dal?í práci jsem pou?íval dataz tohoto zdroje. Jako v?echny databáze, i tato je limitována poskytovatelidat, ale alespoň pracuje se zhruba jednotnou metodikou. Na těch stránkách jsoupro jednotlivé země grafy uvedeny, nap?. pro ?R zde:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/europe/czech-republic

Le? tyto grafy – v lineárníypsilonové ?kále – jsou dobré tak leda pro noviná?e, PaH-B?, ?i pro politiky,aby ?í?ili paniku o exponenciálním ?í?ení nákazy. Posu?te sami, na tom úlo?i?tijsem tak zpracoval data pro ?R a EU a ozna?il je -ex- abych ?nazna?il“ tenexponenciální pr?běh. Kdy? se na to podíváte, vidíte, jak k?ivka totálníchp?ípad? mí?í směle vzh?ru, zatímco ostatní data se mrcasí někde kolem nuly.Opravdu názorné, ?e?…

No a tak jsem zvolil pro osu y mě?ítkologaritmické (dekadické logaritmy). V pseudo-logaritmickém grafu seexponenciální pr?běh zobrazí jako p?ímka. No a v těch grafech pro totálnípo?ty u EU a vět?iny dal?ích zemí je vidět, ?e po po?áte?ním vskutkuexponenciálním pr?běhu dojde k utlumení nár?stu a k vět?ímu ?imen?ímu odklonu od exponenciály. Zatím (pro data do 5.4.2020) se zdá, ?enedochází k saturaci.

No a proto?enoviná??m a politik?m vyhovuje ?í?ení paniky, srovnal jsem i totální po?ty proněkteré země. Jen abych ově?il, nakolik doty?ní l?ou. Tak?e nap?. porovnání EUa ?R, EU a UK, ?R a Rakousko atd. Jen?e takhle to nejde. Nelze srovnávatnesrovnatelné…

U? Archimédes pot?eboval pevn? bod, abypohnul zeměkoulí… No a já jsem si zvolil p?epo?et na milion obyvatel – ozna?enopm, tedy per million. No a proto?e totální p?ípady budou jen nar?stat, vzaljsem aktivní p?ípady, kdy od celkového po?tu registrovan?ch p?ípad? jsemode?etl celkov? po?et uzdraven?ch a celkov? po?et zem?el?ch. Zd?razňuji registrovan?chp?ípad?. Jak se li?í skute?n? po?et p?ípad? od registrovaného po?tunikdo neví, zále?í na po?tu testovan?ch. Bohu?el v té statistice chybíúdaj o percentuelním poměru testovan?ch k celkové populaci, tak?e tenskute?n? po?et m??e b?t mnohem vy??í. Jak moc? Nikdo neví. Odhady jsou klidně ia? desetkrát… Vycházím z toho, ?e mimo povinného testování někter?chpracovník? se nechá otestovat ?lověk, kter? na sobě pozoruje p?íznaky, nebo mělkontakty v nějaké rizikové oblasti. S v?jimkou hypochondr? obvykle?lověk, kter? se cítí zdráv, svě? a ?ilen, k doktorovi nejde, pokudnemusí.

No a ejhle… Ty grafy najednou za?aly oně?em vypovídat… Zvlá?? pak ve srovnání někter?ch zemí. Nap?. srovnání ?R a UK.V ?R od za?átku p?ísná opat?ení, v UK zpo?átku voln? pr?běh.Z grafu (CR-UK-pm-200405.PDF) je vidět, ?e zatímco celkov? po?et aktivníchp?ípad? na milion obyvatel je prakticky stejn?, úmrtnost/mil je v UK ccadesetkrát vy??í, ne? v ?R (65 vs 6,45). A po?et uzdraven?ch je asi osmkrátni??í. Navíc v UK roste celková úmrtnost od zhruba 30. dne opravdu poexponenciále. Tak?e by se zdálo, ?e ta striktní opat?ení opravdu zabrala –hlavně v prvních dnech.

Na straně druhé – ?lověk se bojí otev?ítolejovky, aby na něj nevybafnul coronavirus, je to prostě v?ude, v tiskuaj v tla?i, paniká?i vy?ilujou, kamarádce poměrně rozsáhl? nádor (na?těstínezhoubn?, jen silně bolestiv?) ozna?ili za neakutní, proto?e to musí po?kat,proto?e coronavirus. Ty zprávy z boji?tě jsou rozporuplné… Mluvící hlavyzvracejí z podoby. Na coronavirus je najednou odborník ka?d?, kdo má doprdele díru. Jet?ebáci se p?edhánějí v nápadech, mítibyse se neustáleskloňuje…

No a tak jsem si z dostupnéstatistiky vytáhnul data úmrtnosti v ?R. Za první kvartál tov pr?měru za poslední roky dělá 2770 úmrtí na milión obyvatel.Proti tomu těch dosavadních 6,5 p?ípadu na milión obyvatel na coronavirus dělácelé 2,3 promile. 2,3‰! Za prakticky tent?? první kvartál. (p?esněji do5.4.2020).

Závěry si laskav? ?tená? u?uní jistěsám… Nakolik je nadále nutné tolik buzerovat obyvatele této kotlinky…

Zpracoval PeS, 6.4.2020

Qui bono?

Du?an Neumann

Pamatujete někdo 11. ?ervna 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uve?ejnily ?lánek s titulkem ?Prase?í ch?ipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do ?koly, rodi?e do práce a z newyorsk?ch leti?? startovala ka?dou minutu ?ty?i letadla mí?ící za mo?e.
V televizi nikdo nenaz?val presidenta Obamu neschopn?m debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prase?í ch?ipkou hospitalizováno témě? 100 000 lidí. Trvalo je?tě t?den, ne? president Obama vyhlásil ?mimo?ádn? stav“. Po?et zem?el?ch v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První p?ípad H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlá?ena za uzav?enou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve vět?ím mno?ství se do zdravotnick?ch za?ízení dostala a? v listopadu 2009, tedy v?době, kdy hlavní vlna ch?ipky byla u? na ústupu.

CDC (Centrum pro kontrolu infek?ních onemocnění) uve?ejnilo tuto statistiku pandemie: po?et onemocněl?ch je nep?esn? nebo? ne v?ichni, zejména ti s lehk?m pr?během, ?li k léka?i. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milion? posti?en?ch. Hospitalizovan?ch bylo p?ímo 274 304 pacient? a dal?ích asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovan?m p?íznaky a ch?ipka nebyla primárním d?vodem hospitalizace. Na H1N1 zem?elo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dne?kem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacient? infikovan?ch COVID19. Vět?ina nevy?aduje nemocni?ní lé?bu. P?es 50% posti?en?ch má ch?ipku s mírn?m a? st?edně lehk?m pr?během. Dosud zem?elo 36 lidí.
V?ichni zem?elí byli star?í 60 let a trpěli vá?něj?ími chorobami. Mezi infikovan?mi zatím nejsou ?ádné děti. CDC dále odhaduje, ?e z ch?ipky se zotavilo 65% posti?en?ch, ani? by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodu?ené zkou?ky – b?t na trhu v listopadu. V USA na jejím v?voji hore?ně pracují laborato?e Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomá? ?indelá?) a údajně je?tě rychleji probíhá v?voj v Izraeli.

Tak?e mi nezb?vá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?


Waters Act.

Du?an Neumann

 Kdykoliv vydá Trumpova administrativa nějakouzměnu zákona, strhne se mediální poprask. Po dekádě zp?ísňujících dodatk? kzákonu o ochraně vod, Trumpova vláda zákon zjednodu?ila a zru?ila regula?nídodatky Obamovy administrativy, které zahrnuly pod federální ochranu miliony akr?soukrom?ch pozemk?. Zákon z roku 2015 ?Vody Spojen?ch Stát?“ vy?adoval odvlastník? pozemk?, na nich? se vyskytovala voda, a? to bylo jezero, rybník,strouha nebo lou?e, povolení Agentury pro ?ivotní prost?edí pro jakoukolivaktivitu na tomto pozemku.

 Trumpova deregulace vrací znění zákona p?edrok 2015. Kritika ze strany Demokrat? a v?elijak?ch organizací ochránc? p?írodyobviňuje Trumpa, ?e ru?í i p?vodní zákon z roku 1973 ?Clean Water Act”, kter?stanovil parametry ?istoty vod a jejich ochranu. Obam?v dodatek byl největ?ímzásahem do práv vlastník? v padesátileté historii EPA (Agentury pro ochranu?ivotního prost?edí). Na zákonu vydělali jen právníci a konzulta?ní firmy,zatímco podstatně paralyzoval investi?ní snahy soukromník?.

 Také slova dne?ního ?éfa EPA Andrew Wheeleraznějí zcela jinak ne? hrozby těch p?edchozích: ?Dnes, díky nov?m pravidl?m semohou zemědělci, ran?e?i a podnikatelé věnovat produkci potravin a komodit,které Ameri?ané ka?dodenně pot?ebují, místo utrácení desetitisíc? dolar? zaprávníky a konsultanty, aby zjistili,  nemá-li na jejich pozemku p?ednostní právofederální vláda. Zákon z roku 2015 byl tak komplikovan?, ?asto si proti?e?ící,?e vlastníci pozemk? byli trvale pod hrozbou soudních ?alob od ekoligistick?chhnutí, organizací ?i federálních orgán? pro sebemen?í poru?ení nep?esně anejasně formulovan?ch regulací.

 V p?edvolební kampani Trump slíbil změnuzákona ve prospěch pozemkov?ch vlastník?. Loni v zá?í zastavil ?aduprobíhajících proces? proti vlastník?m tím, ?e Obam?v zákon exekutivnímp?íkazem zru?il. Mohl si to dovolit, nebo? Obama tento zákon legalizovalstejn?m exekutivním p?íkazem, ani? by se obtě?oval ho p?edlo?it Kongresu keschválení. V nyněj?í verzi zákona jsou zb?vající regulace p?esně a srozumitelnědefinovány, tak?e i oby?ejn? sedlák se v p?edpisech vyzná a nemusí najímatkonzultanty.

 Nová verze definuje pouze 4 hydrologickéformace spadající pod federální jurisdikci – teritoriální mo?e a splavné toky,?eky a jejich p?ítoky, jezera a rybníky a některá mok?iska. Zato p?esnědefinuje 12 typ? krajiny a vod, které pod federální zákon nespadají. Prozemědělce je d?le?ité,  ?e ze zákona jsouvyjmuty i pozemky kultivované v minulosti na pole. (v p?edchozí verzi zákonabyly takové pozemky definovány jako ?pomíjivé” a vlastníci byli ?asto nuceni jevrátit do stavu mnohdy neexistujícímu desítky, někdy i stovky, let.

 Zákon byl p?íznivě p?ijat profesionálnímiorganizacemi farmá??, stava??, pr?myslov?ch v?robc?, guvernéry stát? i místními(okresními) vládami.  To ov?em nijaknebrání desítkám neziskov?ch ochraná?sk?ch organizací a aktivist?, aby Trumpadenně obviňovali, ?e preferuje zájmy zne?i??ovatel? ?ivotního prost?edí a pitnévody.”

 Nov? zákon nemění nic v ochraně pitné vody,která je chráněna zákonem ?Safe Drinking Water Act”.

?Osi?ka“ 2020 ?

Ahoj!

?íkal mi Kocour, ?e leckdo z nás má letos kulatiny.A ?e by mo?ná nebylo marné udělat nějak? mejdan, d?íve ne? podzimní BFPT.

Já jsem pro. Ale netu?ím kdo kdy.
Napi?te mi kdo kdy, kdo by měl zájem a za?neme zjara (tedy ti, co p?e?ijí zimu – ono to p?edja?í je v?dy náro?né ?) hledat nějak? jarní termín, a? i PeS bude moci chodit a já budu moci od koní.
A nějaké místo, (nechci ?íci d?m ? ) ?ekl bych na ?p?l cesty“ ? abychom tam v?ichni dojeli.
Snad budeme úspě?něj?í ne? my, co jsme se v 68 se?li na Vondrově k je?dění na koni, nebo? my u? hledáme termín skoro rok, proto?e jsme zatím témě? v?ichni, témě? v?ichni mají doma koně, v?dy je někdo na závodech bu? jako stavitel, rozhod?í, steward nebo s vnou?aty, ?i dokonce někdo marodí a nechtějí ho pustit z nemocnice ;-).
A to je nás jen 7.

Tak neváhejte a pi?te, samoz?ejmě na mail.



Vzpomínka na Klauna Parafína

POZOR!!………..POZOR………POZOR!!!
Na vědomost se dává, ?e leto?ní MEMORI?L PAVLA KO??HO se bude konat 6. prosince (aby mohl i Du?an) v 18 hodin, U Sk?et? – t?ída obránkyně míru Milady Horákové 52.

A kdy? u? v tom budete, vzpomeňte i Rejpala, ten by měl v sobotu 78. narozeniny!

Pár vět k měsíci Zost?ené demokracie

?Kdo stále hovo?í o míru, chystá válku.“

(Karel ?apek, V zajetí slov)

V?era se moji spolupracovníci, vesměs tak o 10 a? 15 letmlad?í, domlouvali na tom, jak se sejít ?na demonstraci“, a ptali semě, kde je hospoda Hangár. Tak jsem jim to popsal, na?e? mi s hr?zou do?lo, ?eslibované ?veselí“ moji ?tvrt postihne u? p?í?tí den. Proto jsem sejich provokativně zeptal, jestli se zase –tak jako v srpnu (nebo kdy to naposledy bylo) –nacpou v?ichni k nám na Letnou, abych zas nemoh’ do sv? oblíben? hospody, ajestli by si p?í?tě nemohli vybrat místo Letné kup?íkladu Letňany. Měli by tona metru a nikomu by tam nevadili. Kupodivu tuhle vá?ně míněnou invektivu vzalise smíchem.

Dneska jsem myslel, ?e nadcházející události strávím bu? vposteli nebo v nějaké jiné ?ásti Prahy. Ale nakonec jsem měl odpoledne roupy apo ?tvrté hodině, kdy jsem si –blbec(!) – myslel, ?e budou je?těv?ichni demonstrovat, vyrazil nahoru na ?ipky. Bylo to hrozné! Lidské davy stékalyulicemi na Strossmayerák a já byl opravdu skoro jedinej, kdo ?el v protisměru(co? mi jako?to dekadentovi p?i?lo celkem p?ízna?né). Nakonec mě zachránila má v??e?nost,kdy jsem se vemluvil servírce do ?ipka?ské herny je?tě p?ed otevírací dobou,?ím? jsem získal do páté hodiny azyl p?ed rozběsněnou Pravdou a Láskou. 

… ?Doufám tedy z ?isté z pomstychtivosti, ?e tenhleseriálov? pokus o ??esk? Majdan“ opravdu nevyjde!

Ale není to jenom vztek na ucpané ulice a obsazené hospody,co mě proti téhle akci popudilo. Je to hlavně strach z toho, ?e bych si muselp?í?tím ?ivotem od?ít spolu se sv?mi spoluob?any v?echny ty jejich dne?ní sny, pokudby se jim opravdu splnily. P?i?lo by mi to líto ?istě osobně, a také bych to pokládalza vá?ně hodně svinsk? trest pro m?j národ, kdyby měl kv?li takovému kolektivnímuhloupnutí jednou opou?tět Evropskou unii ode dne?ka za 40 let… opět jakoposlední – těsně p?ed Rumunskem! Co?by ov?em bylo v paradoxním souladu s tradicí nyní tolik oslavovanéholistopadu roku 1989.

?Ale nejsem optimista: 

… Jednou mi kdosi ?íkal ?ílenou větu:
?Za blbost se platí h?? ne? za zl? skutky.“


?akal

Kontrola funk?nosti

Ahoj!
Dostal jsem info, ?e zmizely komentá?e, ale já je v?echny vidím, i u star?ích ?lánk?. Máte to je?tě někdo také bez komentá???
U minulého ?lánku byl vy?erpán limit, tak doufám, ?e tady to bude fungovat normálně! Kdy? ne pi?te na mail.